|
|
Stanovení vybraných mykotoxinů ve vzorcích čajů
Pustka, Václav ; Maleček, Miroslav (oponent) ; Kuchyňa, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a validací analytické metody využívající vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii s fluorescenční detekcí pro simultánní stanovení aflatoxinů a ochratoxinu A v bylinném a ovocném čaji. Teoretická část obsahuje základní přehled skupin mykotoxinů a nejdůležitějších metod, které slouží pro jejich stanovení v potravinách. Větší pozornost je věnována zvláště metodě HPLC a přehledu derivatizačních technik pro zvýšení fluorescenční odezvy aflatoxinů B1 a G1. Praktická část se zabývá optimalizací extrakce a přečištění vzorku, nastavení parametrů instrumentální analýzy a sestavením zařízení pro fotochemickou derivatizaci. Práce se dále věnuje stanovení základních výkonnostních charakteristik pro úspěšnou validaci.
|
|
|
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
|
|
|
Analysis of mycotoxins from biological matrices using biomembranes and capillary electrophoresis
Kubová, Natália ; Šesták,, Jozef (oponent) ; Duša,, Filip (vedoucí práce)
This thesis summarizes knowledge about mycotoxins, with focus to ochratoxin A. It also summarizes its tolerable levels of food intake, detoxification and analytical methods for mycotoxins. The work also includes a chapter describing liposomes that were used for the analysis of ochratoxin A by liposomal electrokinetic capillary electrophoresis (LECK). The practical part includes the analysis of ochratoxin A from Aspergillus ochraceus Wilhelm and Aspergillus melleus Yukawa fungi cultivated on a rye and optimization of the method for analysis of ochratoxin A based on liposomes of different compositions. By capillary zone electrophoresis, ochratoxin A is not sufficiently separated and detected in the extracted mixture; conversely, when liposome solutions are used, different migration behavior can be achieved while stabilizing ochratoxin A in solution due to amphiphilic interactions between mycotoxins and liposomes. Therefore, the LEKC method was used for this work. The most suitable liposome composition has been shown to be molar ratios of 25% cholesterol (membrane stabilization) / 50% 2-oleoyl-1-palmitoyl-sn-glycerol 3-phosphocholine (main zwitterionic lipid) / (25% 1,2-diacyl-sn-glycerol)-3-phospho-L-serine (introduction of negative charge).
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Stanovení vybraných mykotoxinů ve vzorcích čajů
Pustka, Václav ; Maleček, Miroslav (oponent) ; Kuchyňa, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a validací analytické metody využívající vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii s fluorescenční detekcí pro simultánní stanovení aflatoxinů a ochratoxinu A v bylinném a ovocném čaji. Teoretická část obsahuje základní přehled skupin mykotoxinů a nejdůležitějších metod, které slouží pro jejich stanovení v potravinách. Větší pozornost je věnována zvláště metodě HPLC a přehledu derivatizačních technik pro zvýšení fluorescenční odezvy aflatoxinů B1 a G1. Praktická část se zabývá optimalizací extrakce a přečištění vzorku, nastavení parametrů instrumentální analýzy a sestavením zařízení pro fotochemickou derivatizaci. Práce se dále věnuje stanovení základních výkonnostních charakteristik pro úspěšnou validaci.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Analysis of mycotoxins from biological matrices using biomembranes and capillary electrophoresis
Kubová, Natália ; Šesták,, Jozef (oponent) ; Duša,, Filip (vedoucí práce)
This thesis summarizes knowledge about mycotoxins, with focus to ochratoxin A. It also summarizes its tolerable levels of food intake, detoxification and analytical methods for mycotoxins. The work also includes a chapter describing liposomes that were used for the analysis of ochratoxin A by liposomal electrokinetic capillary electrophoresis (LECK). The practical part includes the analysis of ochratoxin A from Aspergillus ochraceus Wilhelm and Aspergillus melleus Yukawa fungi cultivated on a rye and optimization of the method for analysis of ochratoxin A based on liposomes of different compositions. By capillary zone electrophoresis, ochratoxin A is not sufficiently separated and detected in the extracted mixture; conversely, when liposome solutions are used, different migration behavior can be achieved while stabilizing ochratoxin A in solution due to amphiphilic interactions between mycotoxins and liposomes. Therefore, the LEKC method was used for this work. The most suitable liposome composition has been shown to be molar ratios of 25% cholesterol (membrane stabilization) / 50% 2-oleoyl-1-palmitoyl-sn-glycerol 3-phosphocholine (main zwitterionic lipid) / (25% 1,2-diacyl-sn-glycerol)-3-phospho-L-serine (introduction of negative charge).
|
|
|
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
|
|
|
Rizika plísní a mykotoxinů v chovu zvířat
BOHÁČKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je podat informace o tom, co jsou toxinogenní plísně a mykotoxiny. U mykotoxinů byly zdůrazněny nejvýznamnější druhy mykotoxinů, jejich charakteristika, biologické účinky, metody stanovení. Aflatoxiny jsou v přírodě běžně se vyskytující mykotoxiny, které jsou produkované toxinogenními vláknitými houbami rodu Aspergillus. Jedná se o látky s velmi vysokou toxicitou. V závěru jsou popsány metody detekce, prevence a dekontaminace mykotoxinů. Dekontaminace se provádí fyzikálními, chemickými nebo biologickými metodami.
|
|
| |
host ::
RSS.